Shrnutí mého roku 2008

Blogosféra

Na začátku si dovolím (svými slovy) vysvětlit pojem blogosféra. Blogosféra je komunita lidí vyjadřující své myšlenky, poznatky, zkušenosti, atd… na svých zápisnících (blozích).

Kdy jsem do této komunity začal patřit já? Ani vlastně nevím. Mému působení v této komunitě předčitalo hodně změn domén (podes.ic.cz, podes.dr-ik.net, podes.meidl.cz, podes.cz a opět podes.ic.cz). Ano, vlastnil jsem i svou vlastní doménu, kterou jsem si zakoupil někdy v červnu a kterou jsem nedávno prodal Mozkovi. Důvod prodeje byl jasný. Lákal mě ten snadný výdělek a myslel jsem si, že s blogováním skončím. Po nějaké době jsem nainstaloval redakční systém zpět na tuto doménu, napsal SEO článek a uvědomil si, že blogování je něco, co mě baví. A tak píšu dál. Jestli si koupím novou doménu a budu se stěhovat, ještě sám nevím.

Ono blogování není jen o tom napsat článek a radovat se z komentářů. Pro mě je to i fungující komunita lidí, kteří mezi sebou komunikují, pořádají srazy, pomáhají si, atd… Na druhou stranu jsou tu i lidé, kteří k tomu, aby to tak fungovalo, nepomáhají. Každý jistě ví, o kom mluvím.

Jedním z těch mých nejlepších internetových přátel je hawkes. Hawkes je člověk, kterého znám opravdu dlouho a vypisovat se s historií by bylo dosti náročné. Jen dodám, že on mě toho dost naučil, lecos mi vysvětlil a dost jsme toho spolu probrali. Bohužel jsem ještě neměl možnost poznat ho osobně, ale věřím, že jednou se potkáme. Za to, co pro mě udělal, mu skládám velké díky! Bez něj bych možná ani neblogoval.

Dalším opravdu velkým přítelem je izmy, kterého jsem měl možnost poznat i osobně. Je to dobrej kluk a pohodář, se kterým jsme toho taky dost probrali, že, izmy? O prázdninách jsem měl možnost se s ním 2× vidět, kdy jednou to bylo trochu neplánované. Ještě jednou díky za poskytnutí noclehu. Jo a díky za to, že jsi mi řekl, že si mám v metru koupit lístek, protože jsi věděl, že chodil revizor. Škoda, že jsi mi neřekl, že si ho mám pípnout a já to měl za 700 ,– Ale co, peníze nejsou všechno. Aspoň, že byla legrace Izmy je přesný opak toho hopera, jakého si většina lidí vybaví, pokud se řekne „hip hoper“ (namachrovanej, namyšlenej, hadry XXL, zlatý řetězy, atd..). Ještě podotknu, že izmy se přestěhoval a jeho nový blog naleznete na izmus.cz. Jsem rád, že jsem tě měl možnost poznat. Skládám respekt 

Další mí blogující přátelé pro mě mají stejnou váhu. Patří mezi ně Moravačka Evča, Pražák a nadšený bitkař Gekon, Krásnolipák Roman Meidl, Českolipák a kohout, skupovatel blogů MzK a další… Vypisovat se se všemi by trvalo dlouho. Vypsal jsem ty, které mám nejraději. Je to většina blogerů, kteří se chovají morálně a nedělají bordel. Málem bych zapomněl ještě na jedno poděkování, které patří vynikajícímu grafikovi Janu Douškovi. Díky, Honzo, za tvoje rady, které mi dost pomáhají. Díky taky za poskytnutí domény a hostingu, ze které jsi mě vyhodil 

Osobní život

Když už jsem u toho děkování. Díky všem svým přátelům za to, že to se mnou vydrželi a že mi dokáží pomoct, když je mi nejhůř. Díky svým spolužákům za to, že to se mnou dokáží vydržet v jedné místnosti, že mi posílají seminárky na občanku, že na mě neřekli, že jsem rozbil dveře, že pochopili, že mě dějiny a figurálka serou a kreslit neumím. Hance díky za to, že mi dává opsat úkoly na Němčinu a že se mnou sedí v lavici, i když ji seru Fífovi a Ouímu díky za to, že mi dávají polévku, když mám hlad (skoro pořád).

Díky Barunce za to, že mi věnovala spoustu svého volného času psaním na ICQ a za ty 2 krásné dny, které jsem mohl strávit po jejím boku, za ta krásná slova, která jsi mi dokázala napsat. A ještě díky, že jsi mi na několik měsíců dala své srdce a dokázala mě milovat. Bylo to jedno z nejkrásnějších období v mém životě. Děkuju Ti :-* U mě v srdci budeš navždy!

Zároveň bych se chtěl omluvit všem, kterým jsem někdy řekl něco špatného, ranil je u srdce a ublížil jim a kterým lezu na nervy. Vím, že i takové chvíle tu byly. Čas bohužel zpět vrátit nejde, i když některé chvíle bych vrátit zpět chtěl a některé okamžiky vymazat. Hold jsem takový jaký jsem, i když bych si někdy nejraději dal facku. Někdy si to uvědomuji, ale už je pozdě.

Rok 2008 pro mě byl docela úspěšným. Dokázal jsem si vydělat dost peněz a vše, co jsem si chtěl koupit, jsem si koupil. Navštívil jsem někoho, koho jsem toužil navštívit pěknou dobu. Dostal jsem se do třeťáku, i když mě nebaví. Dokázal jsem si, že když chci, dokážu být i pracovitým. Jedno jsem ale nedokázal – nedokázal jsem najít nikoho, s kým bych mohl trávit svůj život. Pár lidí tu bylo, ale skončilo to tak, jak to skončilo. Je 30. prosince 2008 a já tu sedím sám a za poslechu mixtejpu Luboš Kanon pomalu dopisuji tento článek. Snad jsem na nic a na nikoho nezapomněl.

Na závěr mi dovolte popřát vám do nového roku hodně štěstí, zdraví, lásky a úspěchů. Zítra to s tím pitím alkoholu moc nepřežeňte, protože jen o tom Silvestr není Mějte se hezky a někdy v novém roce. Hoja.

Pokud ti tento článek přišel nějakým způsobem zajímavý, máš možnost ho Linkovat! nebo přidat na topčlánky

Publikoval admin | 30. 12. 2008 Út 17.51 | tisk | Život | 7 komentářů